Doprava do hor

My zvolili vlak Brno – Budapešť – Bělehrad – Podgorica za cca 3200,-Kč na osobu koupíte zpáteční lístek. Užitečné informace jsem našel na webu www.vlakem.net.
Z Podgorici do Boge jsme se dostali taxíkama. Tady snad poznámka, že Albánké taxi je levnější než Černohorské, tak se vyplatí dostat do vesnice Tuzi, kde jsou nachystaní Albánští taxikáři.
My platili za oba:

• Podgorica – Tuzi – 6 EUR
• Tuzi – Koplik – 10 EUR
• Kopik – Boge – 15 EUR

Nazpět jsme stopovali přes Shkodër do Baru.

Ubytování v horách

Ve vesnicích vás rádi ubytují za 10 EUR/os./noc někdy je v tom i snídaně, případně téměř u každé ubytování je i kemp. My platili v sedle Buni i Thores 5 EUR za oba a jeden stan.

Mapy

Do telefonu jsem volil aplikace Locus Map Free s mapou OSM-Outdoor – Wanderreit a Mapy.cz

Papírové nejsou moc k dostání, my měli Wanderkartee NordAlbanien Thethi und Kelmend od Huber-Vartag. Nicméně je občas nepřesná a už se nedá moc sehnat.

Další rady

• Nutnost si pohlídat dostupnost vody na vámi plánovaném výletě, v horách nejsou prakticky potoky pouze prameny a jezírka. Většinou potkáte 1 – 2 místa s vodou za den. Na začátku července jsou nad 2000 m n.m. ještě sněhová pole na tavení sněhu. 
• Doporučuji filtr na vodu, my museli pít i z vody ve které jsme se odmítli koupat (filtr jsme měli). 
• My se setkali s pár hady, tak by se mohli hodit návleky proti hadům (my neměli a žádnej nás nekousnul).
• Ve vesničkách nejsou obchody, nicméně chleba a sýr vám podle mě prodají.
• Leky (albánská měna) mít nemusíte stačí eura (doporučuji menší bankovky)
• Pro orientaci doporučuji mít GPS, se záznamem vámi zvolené trasy. Opravdu hodně ulehčí orientaci. Někdy hledáte pěšinu, která je jenom 15 metrů od vás.
• Pokud by jste opakovali náš přechod, tak doporučuji vyrážet z Boge ve stejném směru jako jsme šli my. Až po louky Livadhet e Boges nevede vůbec žádná stezka, jen občas narazíte na kamenného mužíka. A obzvlášť při sestupu ze sedla Mushkes vám tento směr hodně usnadní orientaci.
• Při čekání v městě Bar na zpáteční vlak doporučuji trávit noci v levném kempu zde: https://mapy.cz/s/Sd02 (8Eur za dvě osoby, stan a noc)
• v Černé hoře stojí za návštěvu město Kotor případně Starý Bar

[Show as slideshow]

Autor: Michal

Výchozí bod: kousek za vesničkou Sulzau, záleží podle sněhu kam až se dá vyjet

Délka akce: 4 dny (při dobré kondici a dobrém počasí se to dá stihnout za dva dny)

Možnost přespání:
chata Kürsingerhütte - web - ceník zde
chata Postalm – web - cena cca 40 Euro na noc
nouzová chata Obersulzbach hutte – je tam malý winterraum, ale nebyl jsem uvnitř, tak bližší info podat nemohu

Parkování: u krajnice na silnici, tam kam se dá zrovna dojet a je volné místo

Cesta na Kürsingerhütte

V hlavě bylo naplánováno, že bychom mohli chvíli po desáté ráno vycházet od auta, bohužel to se nekoná a nakonec vyrážíme těsně po dvanácté. Rozcestník ukazuje 6 hodin na chatu (v létě). Máme co dělat. První tři hodiny držíme tempo s letním časem, bohužel pak dochází síly a výrazně zpomalujeme. Do toho začíná i sypat. No nic zatínáme zuby a pokračujeme dál. Když už je nám jasné, že to do tmy nestihneme, dáváme pauzu na čaj na Obersulzbach hutte. I když vyhlídky nejsou úplně růžové, jsou tu kluci ze Slovenska jenom s mačkami a to jim vůbec nezávidíme. Tma nás dohání cca 400 v. m pod chatou, ale oriantace je jednoduchá díky GPS a jasně vychozené stopě. U jezera pod chatou ještě necháváme batoh, abychom byly rychlejší a další den měli co dělat. Mě ještě cca 400 metrů od chaty ujede lyže do údolí, aby byl ten den krásně zakončen. Nicméně další den obojí nacházíme a tak je radost z výstupu zatím ničím nezkažená.
Shrnutí: vzdálenost cca 20 km, převýšení 1600 v. m, čas první skupina 8,5 hod. a druhá 9,5 hod.

Výstup na Großvenediger

Po odpočinkovém dni na chatě vyrážíme v šest ráno vstříc vrcholů pronásledování celou chatou, která se během soboty naplnila (cca 150 lidí). Po necelých pěti hodinách jsme v sedle mezi Malým a Velkým Venedigerem. Jediné horší místo byl závěrečný výstup do sedla, kde nám ledové plotny celkem zatopily, jelikož v půjčovně nepůjčují mačky na skialpy. Závěrečný úsek si užíváme výhledy a v 11:30 už stojíme na vrcholu. Je tu celkem nával, tak povinných pár fotek, nazouváme lyže a vydáváme se na zaslouženou cestu dolů po většinu času den starým prašanem. Prostě nádhera. Po příchodu na chatu pijeme, vaříme, jíme. Zkrátka oslavujeme podařený výstup.
Shrnutí: vzdálenost cca 5,5 km, převýšení 1250 v. m, čas na vrchol 5,25 hod., čas dolů cca 2,5 hod.

Sjezd k autu

Pro nás na skialpech zábava až na vrchní část, kde byla nepříjemná krusta. Pro Martina na snowboardu boj a občasné šlapání, tak ale snad si to též užil. I se zastávkou na pivo na Postalmu jsme za čtyři hodiny u auta a vyrážíme domů.

[Show as slideshow]

 Autor: Michal

Na závěr pobytu jsem se pokusil splnit si sen o výstupu na nejvyšší vrchol Nového Zélandu. To se sice nakonec nepovedlo, ale i tak výborný zážitek v nádherném prostředí.

[Show as slideshow]

Bali (11.-26.1.2016)

Cesta z Nového Zélandu domů začala společně s kamarádem Davem  v Indonésii, kde jsme procestovali významnou část ostrova Bali a navštívili i ostrovy Lombok, Gili Air a Gili Trawangan.

[Show as slideshow]

Thajsko (26.1. – 4.2.2016)

Na Bali jsme se s Davem rozdělili a tak už osamocen jsem se vydal poznávat krásy Thajska, kde jsem v Bangkoku půjčil skútr a udělal na něm okruh cca 1400 km.

[Show as slideshow]

Autor: Michal

Po výletování na Severním ostrově jsme zakotvili v Christchurch a začali pracovat. No a jelikož byla zima, tak proč si nejít zablbnout na sníh. První výlet jsme udělali do okolí skiareálu Craigieburn Valley Ski Club (23.8.) a druhý do okolí  Mt. Cheeseman Ski Area(13.9.).

[Show as slideshow]

Mt. Herbert a Peak Hill (12.9. a 25.10.2015)

Dva výlety na zlepšení pracovní morálky. Mt. Herbert nejvyšší bod poloostrova Banks a Peak Hill kopec s krásným výhledem na Lake Coleridge a údolí řeky Rakaia.

[Show as slideshow]

Výlet okolo Mt. Somers (9.-10.10.2015)

Další téměř povinný výlet na Novém Zélandu a obzvlášť pokud pracujete v Christchurch. Pohodový výlet okolo a na vrchol hory Mt. Somers, ze kterého jsou nádherné výhledy na Jižní Alpy. Spaní v luxusní a prostorné chatě Woolshed Creek hut, případně v menší Pinnacles Hut.

[Show as slideshow]

Autor: Michal

Už nás celkem nudilo cestovat jenom autem. Zastavit, vyběhnout, nafotit a jet o kus dál. Předpověď počasí vypadala dobře, a tak jsme vyrazily splnit si „povinný“ plán a to projít nejhezčí jednodenní trek na Novém Zélandu Tongariro crossing. Klasický trek jsme si pouze upravily na dva dny, abychom nemuseli řešit dopravu autobusem od auta na výchozí místo a rovněž mohli vyjít na oba hlavní vrcholy Mount Tongariro a Mount Ngauruhoe (hora Osudu z filmové trilogie Pán Prstenů). Nejvyšší bod Severního ostrova Mt. Ruapehu, který také leží v této oblasti jsme si nechali na příští návštěvu Nového Zélandu.

[Show as slideshow]

Národní park Taranaki/Egmont a cesta zpět na jih (19.-21.7.2015)

Po Tongariru jsme chvíli woofovali a následně jeli navštívit naši bývalou šéfovou Helen z Lake Tekapo. Nicméně čekání na lepší počasí se moc nevyplatilo. Jelikož jediný den, kdy na vrcholu neměli být mraky, mělo naopak foukat (60-80 km/h). Každopádně jsme to alespoň zkusily. Výsledek byl ovšem takový, že ve dvou třetinách stoupání jsme to otočili. Zkonstatovali jsme, že na vrcholu lepší výhled nebude, a i kdyby byl v tomhle větru nám to zato nestojí. Po seběhnutí dolů, jsme vyrazily směr Welington a následně Christchurch.

[Show as slideshow]

Autor: Michal

Chtělo tomu, že kamarád Jarda, který má narozeniny skoro stejný den jako já, se zrovna nacházel v Austrálii. Tak jsme se rozhodli je oslavit společně, krátkým cestováním v okolí Brisbane a Gold Coast.

[Show as slideshow]

Northland a NP Coromandel (30.6.-4.7.)

Po návratu z Austrálie a následně Království Tonga jsme zamířili na Cape Reinga „nejsevernější“ bod Severního ostrova (uvozovky protože nejsevernější bod je asi třicet kilometrů východněji a špatně dostupný). Na úplný sever jsme se nevydali pouze kvůli nějakému zeměpisnému bodu, ale taky kvůli nejvyšším stromům Kauri (Daramoň jižní) a velkým písečným dunám Te Paki. 
Když jsme měli sever projetý, vydali jsme se do národního parku Coromandel, který všichni opěvují. Nám se taky líbil, ale vzhledem k ročnímu období (zima) jsme z něj tak úplně odvaření nebyli. A tak jsme už po dvou dnech směřovali na jih do termálních oblastí okolo Taupa. 

[Show as slideshow]

Taupo a Thermal Wonderland (10.7.)

Po návštěvě Coromandelu jsme si dali od cestování na týden klid a woofovali jsme u jedné rodiny (práce za ubytování a jídlo 3 – 4 hod denně). Následující kroky směřovali do termální oblasti okolo měst Rotorua a Taupo. Zde jsme udělali největší zastávky v termálním parku Thermal Wonderland a termálním bazénku Butchers pool (který je zatím neoběvený turisty).

[Show as slideshow]

Autor: Michal

Po 12 dnech prostříhávání a navazování vína přišlo na řadu opět cestování.  Vyrazili jsme na pár dní prozkoumávat Merlborough Sounds před odjezdem na Severní ostrov. 

[Show as slideshow]

Národní park Tongariro (29.-30.5.2015)

Do odletu do Austrálie zbývalo 7 dní a předpověď nevěštila nic dobrého. Pouze okolo NP Tongariro vypadlo, že bude jeden den rozumně, tak jsme chtěli vylézt alespoň na horu Osudu z Pána Prstenů Mt. Ngauruhoe 2287 m n.m. Bohužel krásné počasí z rána nevydrželo a drápat se do kopce v mlze kvůli výhledům, cenu nemělo. Tak jsme dali alespoň oběd v sedle nad Jižním kráterem a cestou dolů přemýšleli co se zbývajícími čtyřmi dny. 

[Show as slideshow]

Kaweka (31.5.-3.6.)

Vymysleli jsme přejezd do oblasti Kaweka Range, kde má být alespoň jeden den hezky a zbytek dní strávíme v termálních bazéncích. Nohy nás sice po Tongariru trochu bolí, ale dáváme to a další den ráno vyrážíme na kopec Kaweka 1724 m n.m. Počasí je celou dobu OK, ale když vyjdeme na vrchol příjdou mraky i vítr a my máme po výhledech. Marťa sice protestuje, že můžeme třeba hodinku zkusit počkat jestli se to nezmění. Nicméně uspěji, když vysvětlím, že teď je ji teplo z výstupu, ale za chvíli by promrzla (cca -5°C a vítr 40km/h). Bohužel po cca hodině sestupu mraky mizí a já to mám až do večera na talíři. Další dny trávíme užíváním pohody a aklimatizací na Austrálii a Tongu v termálních bazéncích Mangatutu Hot Springs a Mangatainoka Hot Springs.

[Show as slideshow]

Autor: Michal

Všechny informace jsou platné k červenci 2015

Všeobecné informace o Tonze najdete na Wikipedii, ZDE(informace o očkování) a MZV. Pro vstup na Tongu na 30 dní nejsou pro občany ČR potřeba víza, respektive je dostanete na letišti. Případně jdou na příslušném úřadě v Nuku’alufu(hlavní městě) prodloužit na 60 dní. Výborné stránky o pacifických ostrovech jsou www.cestadopacifiku.cz. Na Tonze skoro každý mluví alespoň základní angličtinou. 

Doprava na Tongu a mezi jejími ostrovy

Na Tongu se dá dostat z Austrálie (Virgin austraia), Nového Zélandu (Air New Zealand) a Fidži (Fiji airways). Je dobré využít některou ze slevových akcí přímo na stránkách společností.
Letecky se dá mezi jednotlivými souostrovími Tongy dostat s leteckou společností Real Tonga. Letenky se dají koupit  přes internet. Nicméně když je koupíte až na místě (letiště nebo v některé z poboček v hlavních městech souostroví), můžete ušetřit, protože nabízí pár míst levněji v každém letu. Tyto nabídky se na internetu neobjeví. Příklad Tongatapu – Vava’u přes internet 310 TOP (cca 3800,- Kč), ale dají se sehnat i za 220 TOP (cca 2700,- Kč) nebo 255 TOP. Některé lety mezi Tongatapu a Vava’u operuje Fiji airways. Koupit letenku přes stránky Fiji airways výjde na 240 TOP.

Mezi souostrovími Tongatapu, Ha’apai a Vava’u jezdí jednou až dvakrát týdně trajekt, který operuje společnost FISA. Lístek se dá koupit pouze těsně před odjezdem lodi. Loď nejezdí podle předběžného řádu. Tudíž je nutné neustále kontaktovat kancelář v kolik hodin který den pojede. Nicméně z Tongatapu loď obvykle vyplouvá v pondělí/úterý večer. Na Ha’apai ji to trvá 12 hodin a dalších 12 hodin na Vava’u. Po naložení věcí jede zpět na Tongatapu přes Ha’apai. Ale vše se dost mění, tak je nutné průběžně se ptát.

Doprava po ostrovech a mezi ostrovy v souostrovích

Z letiště jak na Tongatapu tak Vava’u vás do hlavního města odveze taxík za 40 TOP (cca 500,-kč) za auto. Na ostrově Tongatapu jezdí od rána do pěti odpoledne autobusy. Na autobusu je vždy uvedena jedna cílová stanice ať už jede jakýmkoliv směrem ta druhá je autobusové nádraží v Nuku’alufu (hlavní město Tongatapu). Nicméně my cestovali výhradně stopem. Je to po taxíku nejrychlejší způsob cestování. Jelikož, každý je ochotný a průměrně každé druhé auto zastaví.

Bankomaty, platební karty a výměna peněz

Na Tonze operuje řada bank včetně ANZ a Westpac. Mají pobočky minimálně v hlavních městech na Tongatapu a Vava’u včetně bankomatů. Levnější variantou mě ale přišlo dovézt NZD, EUR nebo USD a vyměnit ve směnárně, které jsou hned na letišti (kurzy stejné jako ve městě). Platební kartou zaplatíte pouze v lepších obchodech a ubytováních.

Ubytování

Ubytování najdete v následujících odkazech, zde mám pouze dvě doporučení.
Pokud jste v hlavním městě na Vava’u a chcete levně strávit noc v normální posteli se sprchou, doporučuji Puataukanave International Hotel jehož součástí je i hostel za 40TOP (cca 500,- kč). Cena je za pokoj pro dvě osoby.
Pakliže navštívíte souostroví Ha’apai doporučuji navštívit Taiana’s Resort na ostrově Uoleva. Z hlavního ostrova tam za úplného odlivu!(fakt nepodceňovat) můžete dojít pěšky, budete brodit vodu lehce nad kolena. Nicméně, proud je tu dost silný, tak je to i zajímavý adrenalinový zážitek. V resortu na vás dýchne ta pravá tongánská atmosféra, ale čistotu nečekejte. Ceny zde(10 TOP za využití kuchyně na den).

http://www.tongaholiday.com/where-to-stay/
http://www.vavau.to/accommodation.html
http://www.haapai.to/accommodation.html
http://www.tongatapu.to/index.html

[Show as slideshow]

Jídlo a voda

Voda z kohoutku většinou pitná není. Když ve vesnici místní požádáte o pitnou vodu, natočí vám dešťovou. My ji pily a asi OK, ale z něčeho jsme 3 dny měli zažívací potíže, ale nic hrozného. Ve městech jsme kupovali balenou vodu 1,5L za 2 TOP (cca 25,-Kč). Pivo a alkohol obecně hodně drahý.
Podstatě všechny obchody s potravinami na Tonze spravují Číňani a sortiment je dost úzký a drahý. Navíc pouze trvanlivé potraviny. Na druhou stranu se na tržištích dá koupit celkem levně ovoce a zelenina (banány, papája, ananas, rajčata, okurky, papriky a místní kořenovou zeleninu podobnou bramborám tapioku). Jsou zde i rybí trhy, kde se dají údajně velice levně koupit čerstvé ryby.
Jídlo v levné restauraci stojí od 5TOP do 10TOP (cca 63 – 125,-kč).
Na ostrovech se dají jíst kokosy, které jsou opravdu všude. Občas se najde limetka a mandarinka. Jsou tu i banány a papáje ale ty mají, i když to tak mnohdy nevypadá, svého vlastníka.

Spaní ve stanu a vaření

Na ostrovech je problém sehnat bomby na kempingové vařiče. Někde jsem četl informaci, že se dají koupit v obchodech HOMEGAS, které jsou na Tongatapu, Vava’u i Ha’apai. Tuto informaci ale nemám ověřenou, a když jsme se ptali jedněch Australanů na Vava’u, tak nám řekli že to neseženeme. Proto bych všem doporučoval vzít jako my BENZÍNOVÝ VAŘIČ!
Na Tonze nenajdete žádné kempy, nicméně místní obyvatelé ještě nejsou zkažení turistickým ruchem, a tak když se zeptáte jestli si na jejich zahrádce můžete postavit stan, většinou se setkáte s kladnou odpovědí. Také je slušnost, když jdete stanovat někam na pláž zeptat se v nejbližší vesnici místních jestli jim to nevadí. Dále přidávám pár míst dobrých na spaní.
Tongatapu
Fua’amotu Beach – pláž s hezkým „parkem“ blízko letiště (cca 2 km) kde se dá dobře přečkat noc před odletem nebo po příletu, vodu vyprosíte od místních ve vesnici Fua’amotu
Hingavele Beach – opět hezká a celkem schovaná pláž, kde se dá i šnorchlovat. Voda opět od místních v nejbližší vesnici.
Vava’u
Soukromá pláž u vesnice Holeva – je zde rozestavěný domek, kde se dá nabrat dešťová voda. Pili jsme ji po převaření. Hodně dobré šnorchlování.
Opuštěný resort na ostrově Nuapapu – od tržiště v hlavním městě Neiafu si chyťte loď co jede do vesnici Matamaka (za cestu tam jsme platili 30 TOP, zpět po nás nic nechtěli, ale rádi jsme jim alespoň 10 TOP přispěli na benzín). Z vesnice pokračujte přes celý ostrov po polní cestě, která se za půlkou změní v pěšinku. V závěru když se vám cesta ztratí na „paloučku“ pod stromy jděte mírně doleva (nepřehledný úsek cca 30 metrů, nesplést s přecházením planin kde je cesta jasná). Cesta vede až na pláž po které se dáte doprava a po 200 metrech jste v opuštěném nedostavěném resortu. Kousek odtud je Korálová zahrada, jedno z nejlepších míst na potápění. Také jde za odlivu přejít na ostrov Vaka’eitu téměř suchou nohou. Voda je zde dešťová v tancích pod domky. Stačí ji převařit nebo chemicky ošetřit. Občas sem místní chodí pást koně a chytat přes noc ryby. V domcích je podlaha z kachliček, tak doporučuji si vzít tlustší karimatku. Spaní opravdu luxus, většina domků má stále okna a je relativně čistá. Pro mě jednoznačně nejhezčí místo na kterém jsme tu byli a za jeho objev vděčíme Zuzce s Honzou, takže díky pokud to čtete.
V souostroví Vava’u jsme dostali taky typ na krásné neobydlené ostrovy, na které se můžete za nějakou částku dostat s rybáři co vyráží z vesnice Taunga na stejnojmenné ostrově. Nicméně nevyzkoušeno a potřebujete velkou reservu, jelikož když vám místní slíbí, že vás vyzvednou za týden, tak nemají problém dojet o týden až dva později, jenom proto, že na vás zapomněli. Jedná se o ostrovy Fua’amotu, Fangasito a údajně nejhezčí Fonua one one 

[Show as slideshow]

Šnorchlování

Obecně se říká, že nejlepší šnorchlování je v souostroví Vava’u, nicméně nám se líbilo i na ostrově Uoleva v souostroví Ha’apai. Věci na šnorchlování si dovezte sebou, nic moc na Tonze nekoupíte a půjčení je možné jenom v resortech a agenturách které dělají potápění a plavání s velrybami.
Námi doporučované místa na Vava’u:
Korálová zahrada – za mě nejhezčí místo na Vava’u, viz. výše v info o stanování v popisu: Opuštěný resort na ostrově Nuapapu
Most kousek od Neiafu do vesnice Tefisi – nejvíc se nám líbilo nalevo před mostem když jdete od Neiafu
Soukromá pláž u vesnice Holeva - viz. výše v info o stanování
Okolo ostrova Mala – doplavete z vesnice Talihau

[Show as slideshow]

Další doporučení

Obchod PTH nabízí podobný sortiment jako Hornbach jenom v menším měřítku. Obchod se nachází ve všech třech hlavních souostrovích (Tongatapu, Ha’apai, Vava’u). Koupíte zde nepromokavé plachty, pilky, mačety,…
Na Tonze jsou dva mobilní operátoři TCC(modrý) a Digicel(červený). Jelikož nám bylo řečeno, že TCC je pro volání na Tonze lepší, tak jsme ho koupili. Chyba Digicel má výrazně lepší pokrytí. Alespoň v místech které jsme navštívili. Cena za SIM kartu s kreditem 2 TOP je 5 TOP (cca 62,5,-Kč).
Jednou z největších atrakcí Tongy je plavání s keporkaky, na které jsme bohužel měli smůlu jelikož se zde vyskytují od července od prosince. Výlet při kterém si s tímto obrovským tvorem zaplavete stojí okolo 250 TOP(cca 3125,-Kč) na osobu.
Na informacích v Nukualufu a Vava’u seženete mapky souostroví. Na Ha’apai hledali, ale nic nenašli.
My si brali na Tongu místo stanu hamaky, hrozná blbost, vezměte stan. Dost zde prší a na některých místech jsou komáři.
V neděli jdou všichni do kostela a celá Tonga je mimo provoz.

Oficiální stránky Tongy pro turisty: Tonga Holiday(EN)
Výborné stránky o pacifických ostrovech jsou www.cestadopacifiku.cz

Pokud najdete nějakou chybu, nepřesnost nebo omyl budu rád, když mě upozorníte případně budu rád i za dodání dalších nových informací.

PS: Pokud chcete zažít pravou Tongu vyhněte se luxusním resortům a buďte co nejvíc v kontaktu s místními veselými lidmi. Jestli, ale hledáte čistotu a luxus nic jiného než luxusní resort vám nezbývá. 

Fotky z naší dovolené

[Show as slideshow]

Autor: Michal

Po návratu domů z NP Nelson lakes jsme vyměnili špinavé prádlo za čisté a doplnili zásoby. Vzhledem k dobré předpovědi počasí jsme další den ráno vyrazili vstříc přechodu pohoří Arhur Range. Jedná se o další pohodový výlet, který je krásně značený. Chaty jsou celkem pěkné, až na myši v chatě Salisbury Lodge, které nám snědli snídani a půlku chleba. No naše chyba. Nevšimli jsme si upozornění na stěně, ať batohy pověsíme.

[Show as slideshow]

Golden Bay (7.-10.5.2015)

Sotva jsme se vrátili z Mt. Arthur začalo pršet, tak jsme si dali relax doma. Následující den jsme zabudovali postel do auta a vyrazili směr Golden Bay a Farewell Spit (nejsevernější výběžek jižního ostrova), kde jsme se prošli po písečných dunách. Následně jsme se přesunuli na pláž Wharakiri, údajně jednu z nejhezčích pláží na světě. Bohužel nám počasí úplně nepřálo, a tak dojem zas tak silný nebyl. Následující dva dny jsme strávili lezením poblíž vesničky Pohara s našimi českými kamarády Kubou a Terkou. Poslední volný den před nástupem do nové práce jsme zavítali na seakayak, na kterém jsme projeli pláže NP Abel Tasman.

[Show as slideshow]

Autor: Michal

[Show as slideshow]

Autor: Michal